R15 Žalm 49
Nikdo nebude naživu věčně,
hrobová jáma nikoho nemine.
Jak vidno, i moudrý člověk zemře,
stejně tak hyne tupec a hrubián,
každý své jmění cizím zanechá!
Jejich hroby jim budou věčnými domy,
na věky věků jim budou obydlím,
třebaže dříve vlastnili pozemky.
Při vší své nádheře tu lidé nezůstanou,
tak jako zvířata musí zahynout!
Můj život ale Bůh z hrobu vykoupí,
on mě vytrhne z jeho sevření!
Proto se nestrachuj, když někdo bohatne
ani když jeho dům slavně vzmáhá se.
Až zemře, nic s sebou nepobere,
jeho nádhera s ním dolů nepůjde.
Za svého života sám sobě dobrořečil:
„Musí se uznat, že máš blahobyt!“
Musí však odejít za svými předky,
světlo už nikdy nespatří.
Při vší své nádheře když lidé neprohlédnou,
tak jako zvířata musí zahynout.
|
|